6. – 10. 5. 2019 workshop v Estonsku
Ve dnech 6. – 10. 5. 2019 proběhl třetí workshop projektu Local Security, který byl podpořen Evropskou unií z Programu rozvoje venkova, opatření Spolupráce MAS v rámci iniciativy LEADER. Projekt má dva mezinárodní partnery – MAS Pirkan Helmi z Finska a MAS Western Harju Partnership z Estonska a je zaměřen na zvýšení připravenosti a povědomí občanů všech tří regionů při řešení krizových situací vzájemným sdílením dobrých zkušeností a osvědčených postupů používaných v jednotlivých partnerských regionech.
Workshop probíhal na území estonského partnera a program byl analogicky sestavený k programu workshopu v České republice a Finsku s důrazem na specifika IZS v Estonsku, na systém dobrovolné policie a sousedské hlídky.
Podrobně jsme prodiskutovali téma bezpečnosti na úrovni obce/města. Starosta města Paldiski nám představil, jakým způsobem se pracuje s bezpečností ve městě, které patřilo do uzavřeného vojenského pásma a bylo do roku 1944 základnou sovětských válečných lodí a jaderných ponorek. Město má vytvořený krizový tým, který spolupracuje s místní policií a Červeným křížem. Krizový tým se setkává jednou za měsíc a postupně zpracovává krizový plán. Každý měsíc jsou publikovány osvětové články na téma bezpečnosti v místním tisku a na sociálních sítích. Nedávno byl také spuštěn systém, pomocí kterého může město kontaktovat občany prostřednictvím textových zpráv. Každé zaregistrované telefonní číslo tak pohodlně získá aktuální informace např. o průjezdnosti silnic a v případě krize informace, jak postupovat. Krizový tým také realizuje několik mezinárodních projektů s organizacemi z Německa a Dánska.
Seznámili jsme se systémem dobrovolné policie, který v České republice ani ve Finsku nemá obdoby. Zájemci o službu u dobrovolné policie musí projít poměrně náročným výcvikem a psychologickými a fyzickými testy. Požadavky na fyzickou kondici nejsou tak vysoké jako na profesionální policisty nicméně psychologické testy jsou stejné. Dobrovolný policista získá uniformu, policejní průkaz, případně zbraň. Obvykle pracuje v tandemu s profesionálním policistou. Dobrovolný policista pracuje zcela bez nároku na mzdu ve svém volném čase. Nemá kompletní pravomoci, nicméně v zemi, kde je obrovský nedostatek policistů, je vítanou pomocí. V případě pracovního úrazu však získává stejnou penzi jako profesionální policista. Být dobrovolným policistou je v Estonsku prestiž, policisty se stávají muži, ale i ženy nejrůznějších profesí.
´Překvapil nás systém dobrovolných policistů, který je pro nás zvláštní, a dle našeho názoru v naší zemi nerealizovatelný, zejména pak po vyslechnutí úvah o tom, že by chtěli dobrovolníci získat stejné pravomoci a výsluhy jako profesionální policisté. ´
Jak to vypadá na policejní stanici v městě Keila? Policisté sdílejí budovu ještě s několika dalšími úřady; ve své části mají několik kanceláří, služebnu pro hlídku a výslechovou místnost. Přestože je Keila město s téměř 10.000 obyvateli, policejní stanice nemá nepřetržitý provoz a v případě potřeby přijíždí policejní jednotky z nedalekého Tallinnu.
Téma tzv. Sousedské hlídky pro nás bylo zajímavou novinkou. Nejedná se o žádnou domobranu, ale o propracovaný systém vzájemné informovanosti, který ve venkovských oblastech významně přispívá bezpečnosti. Estonian Neigbourhood Watch (ENHV) je nezisková organizace zabývající se prevencí kriminality. Vnikla v roce 2000 podle podobné organizace ve Velké Británii jako reakce na obrovské snížení zaměstnanců u policie. Jak Sousedská hlídka funguje? Obec či komunita, která má zájem o založení sousedské hlídky kontaktuje ENHV, která přijede a nejprve iniciuje a facilituje setkání aktivních obyvatel s místní samosprávou a policií. Výsledkem je sepsání kontraktu, který je podepsaný všemi zúčastněnými. Jedná se o dohodu, že všechny strany budou společně usilovat o zvýšení bezpečnosti v dané oblasti a budou úzce spolupracovat. Již jen osobní seznámení se ´svým´ policistou má pozitivní dopady na bezpečnost – obyvatele vědí, na koho se obrátit a ztrácí ostych požádat o pomoc. Nově vzniklá Sousedská hlídka je následně proškolena a získá řadu nástrojů pro efektivní získávání údajů od místních obyvatel (kontaktní údaje, modely a značky automobilů atd.) a tipy, jak zvýšit bezpečnost a předcházet trestné činnosti (např. pouhým pozdravením cizince v obci mu dáme najevo, že o něm víme a potenciálně monitorujeme jeho počínání). Obec a domy jsou označeny samolepkou, která informuje, že zde Sousedská hlídka funguje https://www.naabrivalve.ee/?lang=2.
Velmi pokroková a úžasně fungující je estonská mobilní aplikace ´Buď připraven!´ (Ole valmis). Po stažení této aplikace do telefonu se jednoduše dozvíte například co dělat, když nefunguje elektřina, když se ztratíte v lese nebo jak poskytnout první pomoc. Samozřejmostí jsou informace o požární bezpečnosti, kybernetické bezpečnosti atd. a užitečná telefonní čísla, která lze vytočit přímo z aplikace. Je zde také uveden seznam potřeb pro týdenní soběstačnost a seznam evakuačních potřeb; po zaškrtnutí položek je možné zjistit úroveň připravenosti. Aplikace je dostupná také v anglickém a ruském jazyce https://www.naiskodukaitse.ee/OLE_VALMIS_3680.
Aplikaci vyvinula Dobrovolná organizace obrany žen (Women´s voluntary defence organisation). Jedná se o ženskou organizaci, kde se může každá zájemkyně zapojit a uplatnit podle svého přesvědčení. Zároveň se každý naučí, jak se chovat v neočekávaných situacích – co dělat při povodni nebo ve sněhové bouři, při výpadku elektřiny nebo bez vody? Po absolvování základního výcviku (organizace, lékařský výcvik, polní stravování, základní vojenský výcvik), si ženy volí specializaci z několika možností – např. vojenské aktivity, vedení mládeže, zajišťování evakuačních akcí a další. Cílem je umožnit ženám, aby hrály roli v zajištění národní obrany a v otázkách bezpečnosti společnosti obecně. V roce 2018 měla Dobrovolná organizace obrany žen přes 2500 členů https://www.naiskodukaitse.ee/Introduction_1218.
Navštívili jsme také nově otevřenou vazební věznici v Tallinnu. Stroze řešená monumentální stavba má nejmodernější vybavení a funkčně je velmi dobře řešena. Budova je rozdělena na dvě zrcadlové části, jedna je pro občany a rezidenty Estonska, druhá pro cizince a imigranty. Prošli jsme si přijímací místnosti, výslechové místnosti, cely, samotky, vycházkové kóje na střeše, dále část určenou pro personál a ubytovací místnosti a společenské místnosti určené cizincům.
´V Estonsku nás zaujala moderní vazební věznice, samotná stavba, kombinace betonu a dřeva, její funkčnost a zázemí pro personál.´
Další zkušenost s vězením jsme získali na výpravě k zatopenému vápencovému lomu v Rummu. V Rummu se těžilo od roku 1930 a k těžké práci byli využíváni vězni. Proto byly v bezprostřední blízkosti postaveny dvě věznice, které se v roce 2001 sloučily. Vše bylo definitivně opuštěno v roce 2012 a lom byl zatopen a sním i část vězeňských objektů. Chátrající budovy tvoří spolu s azurovou vodní plochou a haldami neuvěřitelnou podívanou.
V řadě prezentací jsme se podrobně seznámili s prací estonských hasičů – jednak profesionálních a jednak dobrovolných. Na profesionální stanici v Keile nám hasiči předvedli své vybavení a vysvětlili nám, jak pracují, v kolika lidech vyrážejí do terénu, jaké mají služby atd. Ukázali nám speciální vybavení do lesa na vodu – vodní techniku jsme měli možnost vidět přímo při akci – při simulaci záchrany tonoucí osoby a při simulaci záchrany člunu s několika pasažéry na moři. Sehraná práce celého týmu byla úžasná.
S dobrovolnými hasiči jsme se setkali na stanicích v Haarju a ve Village of Hope. Village of Hope je organizace, která funguje jako komunitní rehabilitační centrum pro závislé na drogách a alkoholu. Základní jednoletý program je velmi náročný, přesto dosahuje Village of hope neuvěřitelných výsledků. Mnozí z klientů ve Village of Hope zůstávají i po ukončení programu, usadí se zde a pracují v chráněných dílnách, jako personál nebo jako terapeuti. Protože komunita žije uprostřed lesů poměrně daleko od civilizace, čelila v minulosti řadě nepříjemných událostí, kdy pomoc hasičů dorazila na místo až po delší době. Proto se místní rozhodli založit vlastní sbor dobrovolných hasičů a vybavit ho potřebným vybavení. Dobrovolní hasiči Village of Hope samozřejmě vyjíždějí, když je potřeba, do dalšího okolí a významně tak přispívají k bezpečnosti v celé oblasti.
Moc děkujeme estonským partnerům za úžasnou organizaci a perfektně sestavený program celého workshopu – měli jsme možnost poznat opravdové odborníky a zažít řadu praktických ukázek. Mnohé z toho, co jsme se dozvěděli, je inspirující a uplatnitelné v našich podmínkách. Velmi cenné bylo také navázání kontaktů mezi relevantními složkami. Také odborné týmy z České republiky a Finska si zaslouží velkou pochvalu za nadšení, se kterým získávaly a předávaly znalosti.
´Celým projektem procházel duch přátelství. Získali jsme nové zkušenosti, zážitky a zejména přátele.´
18. – 22. 2. 2019 workshop ve Finsku
Ve dnech 18. – 22. 2. 2019 proběhl druhý workshop projektu Local Security, který byl podpořen Evropskou unií z Programu rozvoje venkova, opatření Spolupráce MAS v rámci iniciativy LEADER. Projekt má dva mezinárodní partnery – MAS Pirkan Helmi z Finska a MAS Western Harju Partnership z Estonska a je zaměřen na zvýšení připravenosti a povědomí občanů všech tří regionů při řešení krizových situací vzájemným sdílením dobrých zkušeností a osvědčených postupů používaných v jednotlivých partnerských regionech.
Workshop probíhal na území finského partnera a program byl analogicky sestavený k programu workshopu v České republice, s důrazem na specifika IZS ve Finsku a na prevenci a osvětu venkovského obyvatelstva.
Seznámili jsme se se vzdělávacím systémem policie, který je od našeho velmi rozdílný. Každý policista ve Finsku musí absolvovat vysokoškolské vzdělání a mnoho hodin praxe než může pracovat v terénu. Policejní akademie je velmi prestižní škola, na kterou je přijato jen malé procento uchazečů, často dokonce menší než je možná kapacita, protože zájemci o studium nesplní náročné přijímací testy a pohovory. Není tak překvapivé, že celkový počet policistů ve Finsku je mnohonásobně nižší než v České republice. Jedná se o jedno ze čtyř nejpopulárnějších zaměstnání v zemi. Po seznámení se s finským policejním systémem jsme navštívili policejní stanici ve městě Valkeakoski, kde jsme podrobně poznali práci a pravomoci místní policie, prohlédli si vozový park a veškeré zázemí včetně výslechové místnosti a cely. Následně jsme si vyzkoušeli práci s policejním dronem a zjistili jsme, k čemu jsou drony u policie využívány především. Zástupci Policie ČR představili místním posluchačům, jak policie funguje v České republice, mluvili o osvětových a vzdělávacích aktivitách a o kooperaci s ostatními složkami IZS. Zmínili rozdíly a odlišnosti, které zachytili, zejména ve vnímání policie veřejností. Den jsme zakončili zajímavou návštěvou jednoho z největších protileteckých granitových krytů ve Finsku, který byl vybudován u největšího finského nákupního centra Ideapark Commercial City. Finská vláda souhlasila s projektem obrovského komerčního areálu s podmínkou, že investoři postaví v tomto místě protiletecký kryt. Jedná se o strategické umístění poblíž města Tampere, kde je po Helsinkách nejhustěji zalidněná oblast. Vláda stavbu zafinancovala, nicméně provoz hradí investoři. Ohromné podzemní prostory částečně umístěné pod obchody jsou schopné na jeden týden zabezpečit až 7000 osob. Vzhledem k tomu, že provoz je finančně poměrně náročný, plánují provozovatelé zřídit v jedné části plavecký bazén a v druhé tréninkový běžkařský okruh.
Kompetence a vybavení hasičů jsme poznali v nové hasičské stanici ve městě Kangasala a vyslechli jsme si zajímavé přednášky. Mimo jiné jsme se dozvěděli, že záchranná služba je v kompetenci profesionálních hasičů. S ambulancí jezdí záchranář (paramedik), nikoliv lékař. Pacient je následně dle svého stavu dopraven do nemocnice, nicméně není to vždy pravidlem. Pokud se nejedná o naléhavý případ a pacient je v dobrém stavu, do nemocnice převezen není. Prohlédli jsme si vybavení jednak standardního záchranářského vozidla a jednak vozidla, které je využíváno při hromadných nehodách nebo živelných katastrofách. Místní záchranář nám vysvětlil zavedené postupy v obou případech. V praktické ukázce nám hasiči předvedli simulaci vyproštění osoby z vraku automobilu. Následně profesionální hasiči z českého a estonského týmu odpřednášeli své prezentace a vyměnili si poznatky s finskými kolegy. Po obědě nás čekala napínavá demonstrace záchrany topící se osoby ze zamrzlého jezera – dorazily místní profesionální i dobrovolné složky i záchranářské vozidlo. Akce byla profesionální a neuvěřitelně rychlá. Druhou demonstraci předvedla hasičská mládež – jednalo se o stabilizaci osoby po pádu z výšky. Po prohlídce dobrovolné hasičské stanice ve městě Mänttä, kde přednášeli i dobrovolní hasiči z českého týmu, jsme se přesunuli do profesionální stanice ve městě Vilpula. Tam byla kromě prohlídky na programu společná beseda diskuze a po té tzv. smoke diving exercise, kdy si několik profesionálních hasičů vyzkoušelo asi dvacetiminutový pobyt v hořícím kontejneru.
S bezpečností ve výrobním areálu jsme získali povědomí v Papírně Mänttä, kde se vyrábí toaletní papír, papírové utěrky a pečící papíry. V papírně je obrovské riziko vzniku požáru a k mnoha malým požárům dochází poměrně často. Jaká jsou preventivní opatření a jak se řeší konkrétní případy, jsme se dozvěděli v besedě s manažerem bezpečnosti práce a při prohlídce výrobního areálu.
Velmi zajímavý byl program s expertem z národní záchranné asociace SPEK (Finnish National Rescue Association). SPEK je národní nezisková odborná organizace spolupracující s hasiči a záchrannými složkami a zabývající se individuální prevencí krizových situací a civilní ochranou. Společnost SPEK se aktivně snaží zlepšit bezpečnost domácností a společnosti v každodenním životě i za mimořádných podmínek. Cílem SPEKu je pomoci lidem a organizacím předcházet nehodám a nebezpečným situacím, naučit je zavádět vhodná preventivní opatření a především vědět, co dělat v případě mimořádných událostí. Prošli jsme základním školením, které jsme završili praktickou částí – po skupinách jsme plánovali osvětu na určité téma pro konkrétní skupinu obyvatel. Účastníci si také vyslechli přednášku o bezpečnostních opatřeních na českém a estonském venkově. Celý blok provázela živá diskuze na daná témata.
Celý workshop završila prezentace dobrovolného vodního záchranného systému ve Finsku. Dobrovolní vodní záchranáři pracují pouze sezónně, kdy jsou jezera bez ledu. Ve Finsku, kde má téměř každá rodina loď, je jejich práce opravdu potřeba. Přednášející představila postupy, vybavení, typy lodí a seznámila nás s vedením a financováním celé organizace.
Moc děkujeme finským partnerům za úžasnou organizaci a perfektně sestavený program celého workshopu – měli jsme možnost poznat opravdové odborníky a zažít řadu praktických ukázek. Mnohé z toho, co jsme se dozvěděli, je inspirující a uplatnitelné v našich podmínkách. Velmi cenné bylo také navázání kontaktů mezi relevantními složkami. Také odborné týmy z České republiky a Estonska si zaslouží velkou pochvalu za nadšení, se kterým získávaly a předávaly znalosti. Téma bezpečnosti je, zdá se, opravdu velmi aktuální a bez pochyby se týká každého z nás.
24. – 28. 9.2018 workshop v České republice
Ve dnech 24. – 28. 9.2018 proběhl na území MAS Sdružení SPLAV první workshop projektu Local Security, který byl podpořen Evropskou unií z Programu rozvoje venkova, opatření Spolupráce MAS v rámci iniciativy LEADER. Projekt má dva mezinárodní partnery – MAS Pirkan Helmi z Finska a MAS Western Harju Partnership z Estonska a je zaměřen na zvýšení připravenosti a povědomí občanů všech tří regionů při řešení krizových situací vzájemným sdílením dobrých zkušeností a osvědčených postupů používaných v jednotlivých partnerských regionech.
Workshop v České republice byl výjimečný a díky významné pomoci spolupracujících institucí (město Rychnov nad Kněžnou, obec Skuhrov nad Bělou, město Rokytnice v O. h., obec Osečnice, Policie ČR – obvodní oddělení Rychnov n. K., Městská policie Rychnov n. K., Hasičský záchranný sbor Královéhradeckého kraje, Územní odbor Rychnov n. K., SDH Rokytnice v O. H., SDH Solnice, SDH Skuhrov n. B., SDH Osečnice, SDH Polom, Horská služba Orlické hory, ŠKODA Auto Kvasiny) velmi zajímavý a poučný opravdu pro každého.
Měli jsme možnost diskutovat se starostou města Rychnov nad Kněžnou a se šéfem městské policie o otázkách bezpečnosti ve městě zejména v souvislosti se závodem ŠKODA Kvasiny a dopady jeho masivního rozvoje na bezpečnost v regionu. Příslušníci Policie České republiky nám představili svou činnost, rozdělení odborů a kompetencí, včetně fantastické ukázky práce s policejními psy. Zajímavá diskuze se rozvinula po představení systému v Estonsku, kde funguje také dobrovolná policie.
Velmi podrobné informace jsme získali o systému a členění hasičských sborů od profesionální jednotky v Rychnově nad Kněžnou, představena byla také práce s dětmi a osvěta obyvatel. O své práci a zkušenostech vyprávěli také lektoři z Finska i Estonska. Rychnovští hasiči nám ukázali celou stanici včetně veškeré techniky a předvedli praktickou ukázku záchrany z výšky na figurantovi z řad účastníků. Stejné nadšení vzbudila ukázka vyproštění zraněné osoby z nabouraného auta, kterou simulovali hasiči SDH v Rokytnici v Orlických horách, pro mnohé byla také výzva vyzkoušet si na vlastní kůži tréning resuscitace na figuríně opět pod vedením rokytnických hasičů. O práci dobrovolných hasičů jsme se dozvěděli od členů SDH v Solnici, kde jsme byli svědky opravdového výjezdu, ve Skuhrově nad Bělou, kde nám členové a členky dětských a mládežnických oddílů předvedli hasičské soutěžní disciplíny v hasičském sportu. Práci hasičů jsme si vyzkoušeli na historické ruční pumpě. Na závěr jsme navštívili Osečnici a její dva dobrovolné sbory, povídali jsme si o historii SHD a dobrovolnictví, o zabezpečení obcí a jejích občanů a v rámci neformálního večera, kterého se účastnili také hasiči z ostatních sborů, proběhla výměna know-how, účastníci ztratili ostych a navázali cenné kontakty.
Práci záchranářů byla představena v bloku přednášek ve Skuhrově nad Bělou, kde nám celý systém přiblížila zdravotnice a záchranářka z rychnovské nemocnice. Vyprávěla o své práci a životních zkušenostech a sdílela s námi svá doporučení, jak se chovat v různých situacích, co můžeme očekávat po vytočení tísňové linky, jaké informace udat, jak se nachystat na příjezd záchranářů a jakými možnosti nemocnice disponují, když vyjíždějí ke zraněným. Komplexní informace o horském záchranářství nám podal člen horské služby v Deštném v Orlických horách – nejen o své práci a vybavení, ale také o spolupráci horské služby se záchranáři a náročnými požadavky na fyzickou i psychickou zdatnost záchranářů. Podobné požadavky platí také pro práci policistů a hasičů a není překvapením, že náročnými zkouškami projde jen malé procento uchazečů a téměř žádné ženy. Zatímco policie má nízký počet zájemců o zaměstnání, hasiči ani zdravotníci tento problém nemají. Poutavé přednášky měli také lektoři z Finska a Estonska – o spolupráci orientačních běžců při pátrání po ztracených osobách či zvířatech, o mořských záchranářích, o sousedské hlídce, o dobrovolných iniciativách proškolených ke zvládání výjimečných a krizových situací ve svých komunitách nebo o systému vzdělávání a osvěty na toto téma.
Se zabezpečením bezpečnosti práce ve velkém provozu se účastníci workshopu seznámili v závodu ŠKODA auto Kvasiny, kde byl zajištěn odborný výklad na toto téma spojený s prohlídkou některých relevantních pracovišť.
Závěrečná beseda přinesla mnoho otázek a komentářů a také nápadů na společné výstupy a samozřejmě na další workshopy, které proběhnou v příštím roce ve Finsku a Estonsku.
Velký dík patří všem, kteří se aktivně podíleli na přípravě programu a doufáme, že i pro ně byla účast na workshopu přínosná a inspirující. Jsme rádi, že se stanou součástí týmů odborníků, kteří zamíří do zahraničí. Za velký zájem, komunikativnost a profesionalitu děkujeme týmům z Finska a Estonska. A těšíme se na další etapy projektu!
Reakce z MAS Western Harju Partnership na Workshop v České republice: